Navigace

Autem:

Z Berouna pojedete směrem na Křivoklát - Roztoky u Křivoklátu. V Roztokách pojedete za mostem vlevo a do kopce na vrchu u zrcadla odbočíte vlevo na camp Višňová – Nezabudice, pojedete stále proti toku řeky Berounky, až dojedete do obce Týřovice. V Týřovicích pojedete rovně směrem na Hřebečníky. V Hřebečníkách u rybníka odbočíte směrem na Šlovice, před obcí odbočíte vpravo cestou k mlýnu. Z Plzně vyražte po dálnici D5 směr Zbiroh. Ze Zbiroha pokračujte na Týček a Líšnou až do Skryjí, Týřovic, Hřebečníků. Před obcí Šlovice odbočíte vpravo cestou k mlýnu.

Autobusem:

Z Prahy – Nových Butovic jezdí do Skryjí přímá autobusová linka. Ze Skryjí se vydejte po červené turistické značce k vodě a přes splav na místo, cca 1 km.

Vlakem:

Vlakem můžete jet do Berouna, kde přestoupíte na autobus do Skryjí.

Tipy na výlet

Elektroskanzen Čechův mlýn

Když se v prosinci roku 1920 poprvé rozsvítily ve Slabcích lampy elektrického osvětlení, byla to taková záře a něco tak nového, neznámého, že z okolních vesnic přijely tři hasičské sbory v domnění, že ve Slabcích hoří. Střídavý elektrický proud tehdy do Slabec tekl z malé vodní elektrárny, kterou ve svém mlýně na řece Berounce u Šlovic vybudoval mlynář Václav Čech. Čechova elektrárna, jedna z prvních svého druhu u nás, napájela proudem celkem osm vesnic, tři mlýny, kamenolom a několik okolních chat. Elektrárna vyrábí proud i dnes.

Prohlídka Čechovy malé vodní elektrárny v areálu mlýna, jehož historie sahá až do poloviny šestnáctého století, je výjimečnou výpravou po počátků doby elektrické v Čechách. Na unikátně dochovaném technickém zařízení elektrárny, v němž vyniká generátor značky Siemens z přelomu 19. a 20. století a naftový motor značky Škoda z 20. let 20. století, vám vnuk zakladatele elektrárny Ing. Petr Čech ukáže, jak se elektřina vyráběla před téměř 100 lety, a seznámí vás i se současností elektrárny, využívající k výrobě elektřiny stejně jako ve svých počátcích ekologickou sílu vody řeky Berounky.

Zřícenina hradu Týřov

Nachází se asi 3 km severovýchodně od vsi Skryje poblíž vesnice Týřovice, nacházející se na protějším levém břehu řeky. Hrad založil na počátku své vlády král Václav I. První zmínka o Týřově je ze září 1249, kdy zde král zajal vzbouřeného syna Přemysla (budoucího Přemysla Otakara II.) a jeho stoupence. Hrad stál nad brodem důležité zemské stezky na pravém břehu řeky Berounky. Týřov byl jedním z prvních hradů, které Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil zpět ze zástavy ke koruně a zařadil jej mezi statky podmínečně zcizitelné v Maiestas Carolina. Týřov se těšil velkému zájmu českých králů pro své mimořádné vojenské kvality. Za husitských válek byl hrad v zástavním držení Aleše Holického ze Šternberka, předního přívržence císaře Zikmunda, ale vzhledem k jeho výjimečnému obrannému systému se Týřova bouřlivé události této doby (jako jediného hradu v širokém okolí) nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad získal Týřov do zástavního držení jeho sekretář Jošt z Ensidle. Právě za jeho potomků, z důvodu jejich finančních možností a způsobu života, začal význam hradu upadat. Poslední výraznější opravy se mu dostalo na počátku 16. století. Postupně zchátral a roku 1575 se již uvádí jako pustý.

Skryjská jezírka

Romantická skalní průrva na Zbirožském potoce na rozhraní Rokycanska a Rakovnicka přístupná po turistické značce od Podmokelského mlýna nebo ze Skryjí. Příjemná procházka podél potoka s množstvím vodopádů a naučnou stezkou. Jedná se o významnou paleontologickou lokalitu se zkamenělinami pravěké flory a fauny.

Památník J. Barranda, muzeum našich prababiček, naleziště zkamenělin

Muzeum se sbírkami a ilustracemi zkamenělin trilobitů i jiných prvohorních živočichů, také však lidovou kulturou našich prababiček. Otevřeno je celý týden od 9 do 17 hodin, k dispozici německý a anglický audioprůvodce. Lom, kde Joachim Barrande prováděl své první vykopávky pravěkých zkamenělin, se nachází při západním okraji silnice, vedoucí z Luhu do Skryjí, cca 250 m od mostu.